v předposledním zápisu jsem se věnovala tématu rodičovství... ano, máme psa! díky této skutečnosti jsme postoupili do dalšího levelu a řekli si, že už vlastně není nač čekat a tak čekáme potomka.
nalinkovali jsme si malýho rushe na 16.6.2012 a pokud všechno půjde jak má, bude nás v červnu o jednoho víc :-)
mimčo jsme ani tak neplánovali, jenom jsme si ujasnili, že pokud to vyjde, budeme moc rádi a pokud ne-e, tak se zas tak moc nic neděje (i když by nám to oboum bylo v budoucnu nejspíš líto, ale kdo ví, co bude zejtra, že). takže jsme tomu nechali volný průběh a normálně si dál užívali. o "metodách", které napomáhají otěhotnění (prstíčková m. a podobné "vychytávky", viz. mimibazar.cz), jsme se dočetli později, až když nebyly nutné a rozhodně nás pobavily!
o početí jsme se dozvěděli klasicky - v říjnu se nedostavila menstruace a následoval pozitivní těhotenský test a poté potvrzení lékařem. radovali jsme se a zároveň jsme si zamkli pusy na zámek s tím, že to bude naše malé/velké tajemství, které celému okolí odtajníme třeba až na Vánoce...
no dobrá... byl to Radůnkův nápad, já s ním souhlasila a dneska jsem za to ráda, ačkoliv jsem to před některými lidmi, vzhledem k tomu, že jsem sdílecí typ, tak dlouho tajit nechtěla... jsem těhotná prvně a mám kolem sebe kamarádky, které byly již v pokročilém těhotenství a já se chtěla dozvědět, jak to prožívaly a jestli je normální i to, jak se cítím já. protože jsem chtěla zachovat tajemství a nevzbudit podezření, nemohla jsem se ani poradit a popovídat s mamkou, babičkou...nikým... vydržela jsem to :-)
musím říct, že ani pro mě, ani pro Radka nebyl první trimestr rozhodně jednoduchý! nebylo mi dobře, ráno jsem vstávala a večer usínala s nevolností, díky které jsem neměla skoro na nic chuť a když už vůbec, tak jsme se honem rychle pakovali a mířili do nákupního střediska, kde jsme se snažili mojí momentální chuti vyhovět, abych se vůbec najedla. byla jsem neustále unavená a spala snad 20 hodin denně a bylo mi trapný pořád dokolečka opakovat, že se necítím. ale měla jsem i světlé chvíle, kdy mi bylo moc fajn a ty jsem si užívala, jak to jen šlo!
teď přichází chvíle, kdy musím vyjádřit vděčnost za Radkův přístup - snažil se vše se mnou sdílet a tím mě moc podporoval, prostě milující a opečovávající muž :-) těhotenství je jistojistě "jinej stav", alespoň pro mě - já se prostě v tom prvním trimestru vůbec nepoznávala, protože věci, které jsem normálně měla ráda, tak mi najednou nechutnaly a dokonce se mi z některých zvedal žaludek...
ale s koncem třetího měsíce klesla hladina těhotenského hormonu a já se vracela do svý starý "lajny" ;-) ...jsem to poznala v masně, při pořizování kostí pro Falkouše - i pohlédla jsem na krásnou vepřovou flákotku a seběhly se mi všechny sliny - doma jsme si ji pak s chutí a láskou upravili a sežrali - boží!
teďka už si tenhle jinej stav konečně užívám (...i Radek - hlavně moje výkyvy nálad...) :-)
jsme v 17. týdnu a prej to na mě zatím není vidět, ale já vim, že tam je a před pár dny jsme dokonce cítili první pohyby našeho potomka. je už docela velkej (doktor před týdnem říkal, že něco kolem 20-ti centimetrů) a taky pěkně divokej ;-)
mám radost a viděla jsem ho na sonu jak škytá, cucá si palec a má dohromady 10 prstíčků na nohou!
držíme si pěsti, aby všechno šlo jak má a naše rodinka byla stále spokojená :-)
mimochodem, nechceme si nechat říct pohlaví (rodina uzavírá sázky), ale já si myslím, že to bude kluk ;-)
0 komentářů:
Přidat komentář